Jdi na obsah Jdi na menu
 



ObrazekŠprtec je tradiční stolní hra napodobující lední hokej. Hraje se na dřevěném stole o rozměrech 120 x 60 cm opatřeném mantinely a brankami. Ke hře se používají malé plastové hokejky, dále hrací kameny - dřevěná kolečka různých barev nebo s potisky týmů a dřevěný puk.

Kořeny vzniku této úžasné hry je možno vysledovat na území bývalého Rakousko - Uherska. Zde se šprtec postupem času vyvinul ze své předchůdkyně - knoflíkové kopané (hrané také s mincemi a dřevěnými kolečky). Šprtec má mnoho krajových variant a názvů (pinčes, čutec...), také hrací kameny a stoly se velmi liší podle toho, ve které lokalitě se nejvíce tato hra rozšířila a kolika proměnami prošla.

Současný šprtec má základní rozestavení hracích kamenů podobné jako v hokeji, tedy pět hráčů v poli a brankáře. Hraje na tři třetiny po 6 minutách. V případě nerozhodného  výsledku se zahrává prodloužení v délce 3 minut se třemi hráči v poli a brankářem. Pokud zápas nerozhone ani prodloužení, přichází na řadu samostatné nájezdy. Každý z hráčů má po třech nájezdech, které provádí až třemi tahy hracím kamenem do puku. O vítězi rozhoduje větší počet proměněných nájezdů. Při stále nerozhodném výsledku se přidává na každé straně po jednom nájezdu až do rozhodnutí.

Šprtec v České republice existuje v organizované i neorganizované formě. Jak je zvykem u těchto "malých sportů", tak převažuje "rekreační šprtec" nad "sportovním šprtcem". Zatímco "rekreační šprtec" se hraje v základních školách, DDM, pionýrských, junáckých, církevních a dalších organizacích mládeže, také v mnoha restauracích, klubech atd., tak "sportovní šprtec" je záležitostí sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Obě zmíněné formy šprtce se snaží do svých soutěží zapojovat Český svaz stolního hokeje. Cílem svazu je oslovení všech zájemců o šprtec, tedy jak těch, kteří se nezúčastňují větších organizovaných turnajů a chtěli by si tuto atmosféru vyzkoušet, tak tradičních sportovních klubů. Posláním svazu je představit široké veřejnosti šprtec jako sport i zábavu pod mottem: Český svaz, tvoří každý z nás.

Další stolní hry podobné šprtci:

Knoflíková kopaná - Česká liga hráčů knoflíkové kopané

Subbuteo - Federation International Sports Table Football

Stiga - Česká asociace Stiga Game


Napsali o šprtci: ... odešel velký přítel stolního hokeje ...

Miroslav Horníček 1918 - 2003

přepis vyprávění Miroslava Horníčka v Českém rozhlase Brno v roce 2001

... knoflíky, my jsme s nima hrávali hokej - to byla jednou doba, taková posedlost - šíleli jsme pro hokejová mužstva, pro stadiony s mantinely a s kovovými brankami. Mně už bylo třicet, pětatřicet, čtyřicet a furt jsem ještě hrál hokej s knoflíky. A bylo těžké sehnat mužstvo, protože dneska už se ty knoflíky nedělají. Ty byly těžké z rohoviny nebo z čeho já vím, s absolutně rovným spodkem, aby klouzaly po pertinaxu - to byl led z umělé hmoty, nádherné to stadiony jsme měli. To už dneska vůbec neseženete takové knoflíky, byly jedině u takové paní v Kotcích, kde se prodávají ty staré věci, hadry a tak, tam měla takovou kupu, to byly stovky knoflíků na hromadu vysypaných, nejrůznějších a tam jsem si šel koupit mužstvo. Samozřejmě, nemůžu říct, že chci hokejové družstvo - žejo - tak jsem se hrabal v tý haldě knoflíků a ona řekla: " .. a co hledáte prosím Vás?", a já říkám: "...jak bych vám to řek, paní, já potřebuju k zimníku takovej velkej knoflík, rovnej", tak jsem jí to popisoval a ona mi na to povídá: "...no počkejte, hledáte brankáře nebo útočníka?"
Ty moje knoflíky, to jsou bytosti, to jsme hráli celý noce, už svítalo a my jsme ještě hráli. Měli jsme olympiádu, to se přenášelo z jednoho pokoje do druhého, kamarád hlásil průběh zápasu - jako dneska hlásí průběhy. A ta moje personifikace těch knoflíků šla tak daleko, že když jsem jel do Jugoslávie, tak jsem je vzal sebou, aby viděli moře, já jsem je dal na římsu v hotelovým pokoji, celejch čtrnáct dní tam byli na římse, aby viděli moře, aby si odpočali a pak zase líp hráli. A když jsem střídal na ledě mužstvo tak ty co nehráli, nemohli být někde v krabici, ne, ty jsem dával na almaru tak, aby viděli na led, aby pozorovali svý kamarády při hře, čili to byly normální bytosti, měly jména - francouzká - já jsem měl mužstvo Francie. Jmenovalo se Hamleti, do dneška je mám schovaný a Mirek Lipský měl Polsko. A ten šel tak daleko, že jeho brankář - jmenoval se Hedva - a on mu nadával, že kouří při zápase, říkal: "zase gól, Hedva kouří, podívejte se na něho,je to možný?"...a tloukl ho, mlátil s ním o zem. S Hedvou to byly veliký legrace s knoflíkama, do dneška mužstvo mám...

...a můj sen je, dát si znovu udělat takovej krásnej stadion a najít dalšího blázna, se kterým bych to hrál...
 
 


Poslední fotografie


Hlavní partneři

Obrazek


Obrazek


Obrazek


Média

Obrazek


Obrazek


Narozeniny

17.9. Majky
27.9. Feďa

Podporuje nás

Obrazek


Spolupracujeme

Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Sponzoři

Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Obrazek


Sporty v regionu



Vzkazy



Archiv

Kalendář
<< duben / 2018 >>